Před osmi měsíci jsem se domluvil s Martinem a Davidem, že uděláme druhou celovíkendovou akci, tentokrát jsme ji nazvali "143 kbelíků". Tak jsem ji vypsal. Postupně odpověděli čtyři badaté, bohužel žádný z nich se nakonec nezúčastnil. Jeden měl bohužel rodinné problémy, druhý sloužil na táboře, třetí letěl na jiný kontinent a čtvrtý měl senoseč.
To ale akci nezhatilo. Akce se i tak uskutečnila. Začátek byl v pátek a konec v neděli. A účast taky nebyla špatná. Za pracující lid jsem byl já, David, Martin, Roman, Honza T., Monča, Miška, Ondra, Pavlína a Juraj. Ale taky jsme měli různé návštěvy - začal s tím Honza Nojgy, pak Jana s dětmi a pokračoval Vojta. Taky se za námi stavili Jirka Kunc a John ze ZO 6 - 20 Moravský kras. Ale i Honza Sirotek s ostatními z Pustožlebské skupiny ZO 6 - 25. A v neděli přijel i Libor s Hankou a hlavně Anička s dortem! Hned po příjezdu jsme začali stavět Davidův veliký stan. I loni nám posloužil jako úkryt hlavně před sluncem. Když přijel i Martin s Pavlínou, tak jsme hned vedle postavili Martinův o trochu menší stan, do kterého jsme přenesli náš zánovní stůl s lavicemi. Proběhlo několik uvítacích panáčků a s Martinem jsme vyrazili vyzkoušet nové bourací kladivo ze supermarketu, které koupil. I když se nám podařilo lehce ho rozpálit jako pětník, tak nějakou práci udělalo. Po asi dvou hodinkách jsme mu dali pokoj a vydali se k povrchu, kde jsme něco ugrilovali a vypili. Postupně ti unavenější odcházeli do hajan. A ti otrlejší zůstali asi do půl třetí. To už šli spát všichni.
V sobotu ráno jsme začali snídaní, resp. snídaněmi. A s plnými bříšky se vydali do jeskyně pracovat. Kromě Pavlíny, která dělala povrchovou hlídku a Honzy Neugebauera, který jel za rodinou, jsme šli všichni pod zem (vlastně do Země). Dole jsme utvořili řetěz a kbelíky si podávali, popotahovali a postupně materiál v nich zpracovávali. Letos to bylo jiné než loni. Kbelíky s kameny jsme sypali pod dřevěnou lávku, ta musí časem pryč a kameny poslouží jako pochozí povrch. A bláto zůstalo v kbelících uloženo na Nábřeží a Nádraží. Asi tak po třech hodinách jsme šli na oběd. A po obědě jsme si s Martinem nechali dat půl hoďky náskok, abysme mohli pomocí patronek načechrat nějaký materiál. Ale bohužel to nešlo úplně hladce, takže když přišli ostatní, měli jsme ještě spoustu práce, než jsme naplnili nějaké kbelíky kamením. Většinu materiálu jsme odtěžili pryč. Když jsme zjistili, že máme ještě jeden kámen, který ale nedokážeme rozbít kladivem ze supermarketu, museli jsme znovu sáhnout po patronkách. Mezitím už ostatní odešli na povrch. Byla spousta hodin a když klesne pracovní tempo, rychle přijde chladno. Martin začal přenášet rozbitý kámen, aby tolik nezavazel a při té příležitosti odnesl i batoh s patronkami. Když se vrátil, tak prvně tvrdil, že byl na povrchu a že máme už jít. Prý jsou tam Pustožlebáci. Potom se přiznal, že potkal Jirku a Johna a ti mu řekli o Pustožlebácích. Tak jsme pobalili a vydali se k povrchu. Bohužel jsme už Pustožlebskou skupinu nezastihli. Ono nám to chvíli trvalo... Ale alespoň tam byl ještě Jirka Kunc a John. Kluci už taky spěchali, dali si s námi společně panáčka a odjeli. My jsme uklidili nejnutnější a David se chopil grilování. Po dlooouhé večeři jsme ještě chvíli hovořili, ale už to nebylo jako v pátek. Většina z nás byla utahaná a nevyspalá, takže jsme šli celkem brzy spát. V neděli jsme už do jeskyně nešli, uklízeli jsme a jedli a přijela Anička. Dovezla nám letní dort, který jsme okamžitě snědli. Na závěr akce přijel i Libor s Hankou, kteří se nezdrželi moc dlouho, ale alespoň jsme pohovořili. Postupně se naše skupinka zmenšovala, až jsem zůstal na louce sám...
Je super, že jsme se dokázali opět sejít, že nám vyšlo počasí, že přišli kamarádi z ostatních skupin. Bylo super, že na osvěžení Anička přivezla dort a Iva od Davida připravila lahodně tzatziky a salát. Bylo super, že Miška přivezla dobrou buchtu z borůvek. A sešli se nám i další lahve od kluků, ty nám zůstanou na příště J.
Děkuji všem za pomoc i účast. Doufám, že se takhle ještě někdy potkáme.